Ň

Ň je podobně jako Ř typickým specifikem prachsprostě složitého jazyka nepatrného počtu obyvatel střední Evropy – češtiny. Ve slově se Ň, obloženo samohláskami a jiným souhláskami, ztrácí. Když se ale vyjme, působní v plnosti své nahoty. Nako N s háčkem. Jako Ň. Výplňová změkčená souhláska. Změkčená alveolární nazála. Ňic. Ň je samostojnou souhlásku, která protože neoznačuje nic konkrétního, může označovat cokoliv nekonkrétního. V našem případě se stává momentem náhodného propojení tří příjmení; momentem, který lze nazvat situačním.

Výstavní projekt Ň je řetězícím se sledem naléhavých mimovolně objevovaných i cíleně konstruovaných situací, do kterých vstupuje návštěvník, aby je v jejich zapoudření rozvinul a svým směrem dotvořil. Ať už svou vnímavostí, nebo tím, co můžeme směle nazvat nepochopením. Akt nepochopení je subverzivní hodnota, která rozevírá pochybnosti a tím prolamuje dusivý svět všudypřítomné mechanické afirmace. Nese v sobě občerstvující skepsi a ironii proměňující distribuovaná fakta viděneného v magický zážitek neopakovatelného. Pochybnost nachází meziprostor patafyzické zkušenosti, který se zdál být v civilizaci operativně řízené pouze rozumem již dávno ztracen. Výstavní projekt Ň refrešuje jak přednastavené, vynuděné pasivní vnímání a iniciuje vlastní vklad do řešení vizuálních jinotajů, tak prověřuje i referenční jazyk pojmů, zda je vůbec schopen v současném nastavení zachytit tuto autorskou deklaraci zaměřenou na „umění okamžiku“.

kurátor výstavy: Petr Vaňous