Prostor pro světlo a řeč přírody

Pro tvorbu Olgy Karlíkové (1923–2004) jsou důležité struktury obrážející její těsný vztah k přírodě. Obrazy pohybu a světla reflektují přírodní dění, zaznamenávají ale i zvuky, převážně ptačí zpěv. Obrazy se tak stávají jakýmsi seismografickým záznamem akustických hodnot přírodního prostoru. Výstava chce zároveň připomenout i východisko její tvorby, které sdílela v jakési magické „nové věcnosti“ s tvorbou některých svých vrstevníků, jako byli kupříkladu Jiří John nebo Čestmír Kafka, ale i Václav Boštík.

Autor koncepce a kurátor výstavy – Jan Rous